Zánik Byzantského císařství

1081 - 1453 

21.07.2018

Politická nestálost a vzestup Turků oslabovaly moc i věhlas císařství, jehož cesta vedla přes křížové výpravy či ekonomickou závislost na západních kupeckých republikách k hořkému konci. 

Dynastie Komnenovců

Alexios Komnenos ovládl Konstantinopol roku 1081 a založil dynastii Komnenovců. Musel čelit vpádu Normanů později i Pečeněhů na Balkán. Normany se podařilo odrazit po smrti jejich vůdce za pomoci Benátčanů, kteří císaře podpořili výměnou za obchodní výsady na území říše. Odražení nepřátel na Balkáně zabránilo zhroucení státu a císař se mohl začít věnovat hospodářství. 

Znehodnocený solidus nahradila nová zlatá mince hyperpyron. Zavedl systém pronií, v němž propůjčil správu půdy do rukou šlechticů. Proti Turkům pořádajícím nájezdy na byzantské území požádal o pomoc papeže Urbana II. Alexios chtěl znovudobýt Malou Asii doufal, že papež mu pošle více žoldnéřů k posílení vlastního vojska. V tom se ošklivě zmýlil. 

Urban naplno využil příležitost účastnit se děje ve východním Středomoří uspořádáním křížové výpravy. Křižáci shromáždění u Konstantinopole přísahali odevzdat byzantskému císaři území získaná od Turků. První konflikt nastal když Bohemund z Tarentu odmítl přenechat Byzantincům Antiochii. Následující léta přinesla spory mezi Byzantinci a křižáky, ztrátu věhlasu porážkou od Turků v bitvě u Myriokefala ale i stabilitu a hospodářský rozkvět, jehož příčinou byla obchodní činnost Janovanů a Benátčanů v Egejském moři.

Rozpad císařství

Komnenovce vystřídali roku 1185 Angelovci. Rozpadala se centralizovaná vláda nad územím říše a nesmyslně plýtvalo penězi. Za vlády Alexia III. Angela docházelo k četným povstáním, nájezdům Turků a snaze Bulharů o obnovení samostatného státu. Křížové výpravy do Svaté země vedoucí přes byzantské území situaci neprospívaly. Naopak roku 1204 křižáci nazývaní Byzantinci Latinové či Frankové dobyli Konstantinopol. Loupili, ničili, vraždili a tak nenávratně poškozovali vztah mezi západními a východními křesťany. Vítězní Latinové založili na území říše nové tzv. křižácké státy např. Latinské a Nikájské císařství či Soluňské království.

Dynastie Palaiologů

Poslední byzantskou dynastii Palaiologů nastolil regent Nikajského císařství Michael VIII. Palaiologos. Michael dobyl roku 1261 Konstantinopol, v níž se nechal korunovat byzantským císařem. Obnovená říše však byla stejně jako její hlavní město, dříve vypleněné Latiny, jen stínem své bývalé velikosti. 

Hrozba nové křížové výpravy ze strany západních států a pokus o vytvoření protibyzantské koalice v čele se sicilským králem Karlem z Anjou donutila císaře vyjednávat o církevní unii úředně potvrzené roku 1274 na Druhém lyonském koncilu. Naplnění unie v běžném životě zabránil rázný nesouhlas prostého obyvatelstva, aristokracie i byzantských kněží. 

Byzantské císařství bylo ekonomicky závislé na italských obchodních republikách. Západní území v malé Asii pomalu obsazovali Turci, čemuž nedokázal zabránit císař Andronikos II. ani přes povolání Katalánské kompanie (západní žoldnéři). Do roku 1337 osmanští Turci postupně ovládli většinu severozápadní Anatolie včetně měst Bursa, Nikaia i Nikomédie. Po výbojích Srbského království a občanské válce udeřila v Byzanci epidemie černého moru.

Zánik říše

Císař Jan V. namísto pokusu o zastavení Osmanů musel čelit nepřátelům uvnitř říše a tak Turci ovládli do roku 1369 většinu Thrákie včetně města Adrianopol. O 2 roky později se po vítězství Osmanů nad Bulhary a Srby stal byzantský císař prakticky vazalem tureckého sultána. Říši v této době tvořilo jen okolí Konstantinopole, Soluně, několik ostrovů v Egejském moři, Thesálie a Morejský despotát. Přesto nekončily sváry uvnitř vládnoucí dynastie a útoky okolních nepřátel. 

Chaos uvnitř osmanského státu způsobený náporem Tímúrovské říše poskytl Byzanci oddechový čas. Ovšem zkáza císařství se ukázala býti nevyhnutelná. Již roku 1422 Osmané neúspěšně oblehli Konstantinopol a o 7 let později dobyli Soluň. Spojená vojska Uherska, Polska, Albánie a Srbska podlehla v bitvě u Varny roku 1444 turecké armádě, což zanechalo Byzanc bez naděje na záchranu. 

Sultán Mehmed II. přitáhl roku 1453 k branám Konstantinopole s obrovským vojskem, palbou z děl rozbořil majestátní hradby města, při jehož obraně padl i poslední byzantský císař Konstantin XI. Zaniká Byzantské císařství. Do roku 1461 ovládla Osmanská říše i poslední zbytky byzantského státu. 


Středověk / Byzantská říše stručně / Zánik Byzantského císařství 



Chci odebírat nové články a videa!