Vikinské výboje

19.04.2019

Na rozdíl od jihu Evropy, který čelil Arabům, sever naplňovali hrůzou Vikingové. Neohrožené válečníky a námořníky můžeme chápat jako předky dnešních severských národů (Dánsko, Norsko, Švédsko, Island) ale v původním významu šlo pravděpodobně o bojovníky či piráty z fjordů (zátoka). 

Muži ze severu

Zřejmě nedostatek vhodné zemědělské půdy, přelidnění nebo touha po dobrodružství a bohatství nutila severské germánské kmeny podnikat kořistnické výpravy, jež se staly kolem roku 800 běžným jevem. Lákavé cíle představovaly bohaté trhové osady, přístavy a nechráněné kláštery.

Dánové

Dánské výpravy mířily především do oblastí jihovýchodní Anglie i Západofranské říše. Malé skupinky Vikingů se roku 865 spojily do první velké armády pod vedením koalice náčelníků, mezi něž patřili např. bratři Ivar a Halfdan. Spojení umožnilo Seveřanům dobýt Northumbrii, část Mercie a Východní Anglii. 

Další výboje zastavil Alfréd Veliký roku 878 mírem z Edingtonu. Alfrédovo království Wessex tak bylo zachráněno, ale Dánové si ponechali získané území. Někteří se v Anglii usadili, zbytek odtáhl k severnímu pobřeží Západofranské říše. Založili zde několik osad včetně normanského státu v oblasti dnes známé jako Normandie. Tito Vikingové přijali křesťanství, místní jazyk a stali se Normany. Později ve Středozemním moři vytlačili Araby i Byzantince ze Sicílie i jižní Itálie a utvořili Království obojí Sicílie.

Norové

Norové se plavili k britským ostrovům a společně s Dány i do Středozemního moře. Zakládali osady ve Skotsku a Irsku. Objevili Island, Grónsko a kolem roku 1000 dorazili jako první Evropané k břehům Severní Ameriky. Díky teplejšímu podnebí v tehdejší době bylo pobřeží Grónska plné rozkvetlé vegetace. Proto Vikingové pojmenovali ostrov Grónsko tedy Zelená země. Je úsměvné, že dnes při pohledu na mapu uvidíme spíše zemi bílou.

Švédové

Švédové postupovali do západního Ruska, kde jim říkali Varjagové. Říčními cestami dopluli do Černého a Kaspického moře. Obchodovali s Byzantinci i Araby. Kromě obchodu a kolonizace Ruska založili podle jedné z teorií dynastii Rurikovců, která stála u zrodu Kyjevské Rusi.

Skandinávie a Jutský poloostrov

Díky vikinským výbojům proudilo do Skandinávie a na Jutský poloostrov ohromné bohatství způsobující v oblasti mírný zmatek. Staří náčelníci (jarlové) opírající se o místní zdroje nemohli obstát proti náčelníkům, kteří se vraceli ze zámoří s bohatou kořistí. Území se rozdrobovalo a k sjednocení docházelo až v polovině 10. století což byl předpoklad pro vznik Dánského království a později států v Norsku i Švédsku. 

Vikingové stavěli jedny z nejlepších lodí své doby schopné plout na otevřeném moři i řekách. Používali znakové písmo tzv. runy. K dekoraci šperků a dalších předmětů sloužily ornamentální či stylizované zvířecí motivy. 

Středověk / Vikinské výboje