Slované a Sámova říše

535 - 830

21.09.2018

Slované, účastníci zájezdu známého jako stěhování národů dorazili mimo jiné do oblasti střední Evropy, kde se pod vedením franského kupce Sáma střetli s Avary i Franky. 

Slované

Slovanské kmeny původně usídlené v oblastech dnešní západní Ukrajiny a východního Polska se během 6. až 7. století připojily ke stěhování národů. Vydaly se třemi proudy vstříc novým zítřkům. Západní Slované se usadili v prostoru mezi Baltským mořem a úpatím zasněžených Alp. Jižní Slované pronikli na Balkánský poloostrov a východní do středního Ruska. 

Staří Slované hovořili praslovanštinou, společným jazykem, který však v písemných pramenech není doložen. Dnešními jazykovědci došlo k jeho rekonstrukci, jež ukázala velkou podobnost s mladší staroslověnštinou. 

Zajímali se hlavně o zemědělství, žili skromným životem v částečně do země zapuštěných obydlích. V případě nebezpečí se uchylovali na svá opevněná hradiště budovaná často na přírodně chráněných místech. Opevnění tvořily, kromě dobře zvoleného terénu (např. říčních toků či vysokých kopců), hliněné valy zpevněné kůlovou palisádou. Zdá se, že Slované byli holubičí povahy, to je však mýtus. Vojenské družiny Slovanů naháněly hrůzu po celé Evropě, nepřátelům připravily mnohdy krutý osud.

Sámova říše

Na území Čech a Moravy nahradili Slované kolem roku 535 původní germánské obyvatelstvo, které buď odešlo, nebo s nimi splynulo. V tomto prostoru se brzy střetli s Avary, turkotatarskými kočovníky usazenými kolem Dunaje, jejichž hlavní tábor zvaný hrynk ležel na soutoku Tisy a Dunaje. 

Slovanské kmeny si brzy podřídili, než roku 623 vznikl první slovanský státní útvar Sámova říše pojmenovaný podle franského kupce Sáma, kterého si kmeny zvolily jako svého vůdce. Spíše než o stát šlo o kmenový svaz. Vše co o něm víme, pochází z jediného písemného pramene tzv. Fredegarovy kroniky a archeologického výzkumu. 

Svaz byl dostatečně silný na to, aby se vymanil z područí Avarů a odrazil franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu. Poloha Wogastisburgu není dodnes známa, mohlo jít o hlavní město říše nebo také pouze o dočasný vojenský tábor. Kolem roku 658 se po smrti mocného vládce Sámova říše rozpadla. O dalším osudu místního obyvatelstva prameny mlčí do té doby, než roku 830 vystoupilo ze stínu Moravské knížectví. 

Středověk / Slované a Sámova říše