Velikonoce: historie a tradice

26.03.2018 - Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanský svátek oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jak už to u křesťanských svátků bývá zvykem, kryjí se i Velikonoce s pohanskou oslavou. O čemž svědčí i původ tradic s nimi spojených sahající daleko do předkřesťanské doby. 

Jarní rovnodennost

Jarní rovnodennost nastává tehdy, když se slunce při svém ročním cyklu z jižní polokoule na severní ocitne na rovníku a den i noc trvá shodně dvanáct hodin. Začíná astronomické jaro, které naši předci vítali s radostí. 

Velikonoční pohanské zvyky

Pohané oslavovali znovuzrození jara a plodnost. Příroda se probouzela k novému životu. Hospodáři zasévali obilí do misky postavené za oknem a mladé zelené výhonky měly odehnat zimu a urychlit příchod teplých jarních dnů. Lidé se obdarovávali vejci barvenými do temně rudé. Vejce představovalo plodnost a červená barva krev - životní sílu. Proto se také Velikonoční pondělí někdy nazývá Červené pondělí. Sbíraly se mladé výhonky vrbového proutí, kterými měl být šlehán každý, nejen dívky, pro zajištění zdraví, mládí a plodnosti. Od slova pomladit můžeme vysledovat název pomlázky. Koledovat chodili hlavně mladí chlapci a šlo s trochou nadsázky o namlouvací rituál, při němž si vybírali svou budoucí ženu. Na některých místech se místo pomlázky mladí chlapci a děvčata polévali vodou. Což v sobě neslo jistou symboliku plodnosti. Velikonoční zajíček také od dávných časů představuje rozmnožování a plodnost. 

Pesach

Přes všechny zachované pohanské zvyky nemůžeme Velikonocům přiřknout pohanský původ. I když symbolika vítání jara - nového života a Ježíšovo zmrtvýchvstání - vzkříšení má nepřehlédnutelně stejný význam. Pesach - židovské Velikonoce jsou totiž nejstarším náboženským a vůbec prvním křesťanským svátkem. Pesach oslavuje pochod Izraelitů z Egypta a připomíná vysvobození člověka z otroctví. Údajně řekl Hospodin Izraelitům, aby obětovali zdravého beránka, jeho krví pomazali rámy dveří svých domů a tak budou ochráněni před poslední ranou egyptskou - pobitím prvorozených. Ježíš zemřel v době tohoto svátku a přibližně dvacet let po jeho smrti dostává pesach více křesťanský význam a začíná se oddělovat od židovských oslav. Symbol beránka přešel na Ježíše Krista, jenž se obětoval obrazně jako beránek, za spásu lidstva. Spolu s křesťanstvím se šířily i Velikonoce a ty postupně splynuly v jedno s oblíbenými pohanskými tradicemi. 

 Boží hod velikonoční

Na Boží hod velikonoční nesměl chybět tradiční mazanec, nejstarší obřadní pečivo v Česku. Někdy byl přezdíván bochánek, protože se pekl ve tvaru chleba. Původně šlo o slané pečivo ze sýra a vajec. Mazanec připravovali již staří Slované, pro které symbolizoval slunce. Kromě koláčů, klobás, uzeného masa či drůbeže se podávala sekanice. Pokrm z více druhů masa, vajec a mladých kopřiv. V oblastech, kde se do sekanice přidávaly kousky telecí hlavy je známá, jako hlavička. Také se v železných formách tzv. oplatnicích pekly velikonoční oplatky z nekynutého těsta. Nechybělo ani připíjení na zdraví, jaro a bohatou úrodu. 

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí bylo vždy oblíbeným a společenským svátkem. Chlapci měli otevřené dveře do každého stavení. Koledovat se chodilo nejdříve do domů nejkrásnějších děvčat, pokud za některou dívkou nikdo nepřišel, cítila se velmi zahanbená. Koledníci dostávali vajíčka i barevné stuhy. Červená symbolizovala lásku, zelená sympatie, žlutá odmítnutí a modrá naději. 


Zajímavosti / Svátky a tradice / Velikonoce: historie a tradice


Chci odebírat nové články a videa!