Pálení čarodějnic a Filipojakubská noc

30.04.2018 - Stejně jako První máj má i Pálení čarodějnic kořeny v keltském svátku jara Bealtaine [Beltane] (také Beltain, Beltine). 

Bealtaine

Kromě slunovratů a rovnodenností probíhaly ostatní a nejdůležitější keltské svátky za úplňku. Úplněk násobil magickou moc přírody. Přesný čas konání obřadu určovali druidové, ale dnes pálíme čarodějnice v pevně stanoveném datu 30. dubna. Bealtaine byl mimo jiné obřad k uctění slunečního boha Belena. Keltové ve svých obydlích zhasínali téměř nepřetržitě hořící ohniště sloužící k ohřevu potravy i jako zdroj tepla. S ním mělo skončit vše špatné, co přinesl minulý rok. Scházeli se v posvátném kruhu, děkovali bohům za vše dobré, co se jim přihodilo a vznášeli svá přání. Zapálil se posvátný oheň a do něj vložily oběti bohům. Dva ohně hořící vedle sebe symbolizovaly bránu mezi starým a novým obdobím. Kromě lidí musel branou projít i dobytek aby se očistil od všeho zlého. Ukončení obřadu znamenalo začátek hostiny. Hrála hudba, jedlo se, pilo, tančilo a zpívalo. Není divu, hudba měla podle Keltů moc uzdravovat. 

Vynášení Morany

Je pravděpodobné, že za dávných časů docházelo během významných rituálů k lidským obětem a upalování na hranicích. Později lidskou oběť nahradila uměle vytvořená postava. K svátkům jara patří tzv. vynášení Morany. Morana, Mařena nebo Smrtholka byla slaměná figura představující zimu nebo smrt (tu zima často přinášela). Během obřadu vítání jara vynášeli naši předci Moranu z vesnice, kde ji buď spálili, poslali po vlnách potoka nebo zakopali. Symbolicky tak ukončili zimu. Zvyk se dnes slaví po jarní rovnodennosti před Velikonoci. Pálení čarodějnic představuje očistu od zlého, ale v keltském pojetí také konec temných časů tedy i zimy a možná původně souvisí s vynášením Morany. Čarodějnický nádech mohl vzniknout až v době církevních honů na čarodějnice, ale to je pouze moje teorie. 

Filipojakubská noc

Seznam by nebyl kompletní bez církevní verze pradávné oslavy. Namísto pohanského zvyku slavili křesťané Filipojakubskou noc na počest apoštolů sv. Filipa a Jakuba ovšem oba světci mají dnes svátek až 3. května. Věřilo se, že o Filipojakubské noci mají zlé síly největší moc především pak čarodějnice. Služebnice satana, které se údajně scházely na vyvýšených místech, křižovatkách, hřbitovech nebo bývalých popravištích (např. opuštěné šibeniční vrchy). Z toho důvodu se velké ohně pálily na kopcích, měly zabránit zlým silám uskutečnit sabat - shromáždění čarodějnic či nekřesťanský svátek. K ochraně sloužilo také vykuřování nebo polévání domů svěcenou vodou, práskání bičem uprostřed vesnice a hlasitý rámus způsobený zvony, řetězy i hrnci. 

Kladivo na čarodějnice

Během středověku vypukl hon na čarodějnice. Jedna z temných kapitol dějin. Nevinné ženy případně muži byli mučeni a vražděni. Procesy církevní inkvizice se opíraly o udání závistivých sousedů a doznaní vynucená neskutečnou bolestí na mučidlech. Vykloubení končetin, drcení kostí, ostré hřeby, ponížení. Tak nějak si představuji peklo. Peklo páchané lidmi. Odsouzený byl upálen na hranici. Plameny, nikoli symbolicky jako za časů Keltů, měly očistit duši hříšníka, který se údajně zapletl s ďáblem a škodil lidem i dobytku. Inkvizice používala k rozpoznání zlých sil knihu známou, jako Kladivo na čarodějnice. Za oběť čarodějnickým procesům padly v Evropě desítky možná až stovky tisíc lidí. V českých zemích je např. na Jesenicku písemně doloženo sto devatenáct odsouzených a popravených. 

Konec temného období

Pohanský Bealtaine nebo křesťanská Filipojakubská noc význam zůstává stejný. Dobro vítězí nad zlem. Končí temné zimní období a příroda se probouzí v plné síle. Vše špatné je očištěno a nastává světlá polovina roku. Tedy alespoň podle našich předků, kteří žili v daleko větší závislosti na přírodních podmínkách a ročních cyklech, než je tomu dnes. 


Zajímavosti / Svátky a tradice / Pálení čarodějnic a Filipojakubská noc


Chci odebírat nové články a videa!