Věda a lékařství starověkého Říma 

Agresivní římský národ udržoval v kondici hlavně svou nezastavitelnou armádu. Od poražených nepřátel však převzal a dále zdokonaloval ty nejlepší myšlenky. Nejvýznamnější inspiraci poskytovala Římanům kultura řecká. Nelze však tvrdit, že sami nic nevymysleli, či naopak Řekové neuměli použít nápady svých myšlenkových pochodů. Přesto můžeme sledovat u Řeků tendenci tíhnout k teoretickým úvahám, zatímco Římany jako by nezajímalo nic, co se nedá využít v praxi. 

16.10.2017

Filozofie a rétorika

Skvělým příkladem rozdílu mezi Řeky a Římany je filozofie. Největší filozofové se narodili v Řecku. V Římě nevznikaly nové filozofické proudy a zdejší myslitelé vycházeli z názorů svých řeckých kolegů. Vybrali si však prakticky využitelnou část: etiku, která v antickém světě neobsahuje pouze nauku o slušném chování ale i vztah člověka a obce. Jinými slovy učila občany chovat se tak, aby z toho pro obec plynulo co největší dobro. O velký rozkvět řečnictví (rétoriky) se zasloužil Cicero. Navštívil Řecko, kde získal povědomí o různých proudech řecké filozofie. Cestoval i po Malé Asii cvičil rétoriku a neustále se vzdělával. Po návratu do Říma dosáhl až na úřad senátora. Řečnické umění dále zdokonaloval vystupováním na shromážděních a při jednání soudů. 

Matematika a právo

V matematice Římané zapisovali číslice pomocí písmen, například číslo 1 988 vypadalo následovně: MCMLXXXVIII. Nevím jak vy, ale neumím si představit počítání rovnic, nebo podávání daňového přiznání tímto číselným způsobem. Znamenitých výsledků dosáhli také ve svém jednotném právním řádu. Drželi se zásad: co není zakázáno je dovoleno, nebo neznalost zákona neomlouvá. Mnohé dnešní právní systémy stojí právě na římských základech. Přístup k informacím ze všech vědních oborů zajištovaly veřejné knihovny. 

Prevence zdraví

Vysoká úroveň lékařských poznatků se u Římanů projevila rozsáhlou péčí o čistotu. Věřili, že choroby mají původ v přírodě především špinavou vodu, bažiny a odpad vnímali jako zdroj nemocí. Protože zdraví pracujícího občana podporovalo rozvoj společnosti, zajistili Římané síť veřejných hygienických zařízení zdarma pro chudé i bohaté bez rozdílu. Každé město tak mělo dostatečný přísun čisté vody do všudypřítomných fontán. Samozřejmostí se staly veřejné lázně a záchody. Vykonání potřeby pro Římany znamenalo společenskou událost, při které vedli rozhovory, jako kdybychom dnes zašli na pivo. Nová města budovali s ohledem na podnebí. Podpora zdraví obsahovala i stavbu ulic tak, aby v nich nebylo příliš větrno. Čerstvou vodu přiváděli pomocí tunelů, a kde to nebylo možné, použili vodní mosty tzv. akvadukty. Následoval místní rozvod pomocí olověných, keramických případně bronzových trubek. Jiná spleť tunelů odváděla znečištěnou vodu pryč z města. O kvalitě těchto staveb svědčí nejznámější stoka pod Římem zvaná Cloaca maxima jež slouží svému účelu do dnešních dnů. 

Lékařská profese

Medicínské znalosti získávali Římané díky kontaktu s řeckými koloniemi v Itálii. Po dobytí Řecka se tyto znalosti dále prohlubovaly. Mnohé řecké lékaře odvedli do Říma jako válečné zajatce. Postupem času i svobodní Řekové odešli praktikovat medicínu na apeninský poloostrov a někteří Římané studovali lékařství v Řecku. Římští doktoři se rozdělovali na nejváženější Chirurgi, lékaře pracující ve svých ordinacích, pochůzkové lékaře, specializované oční, ušní nebo odborníky na hadí uštknutí. Chudí za jejich služby platili minimální poplatek, naproti tomu s bohatými vedlo mnoho doktorů jednání o ceně, což bylo porušení Hippokratovy přísahy. Za případné chyby lékařů vedoucích k trvalé újmě na zdraví či smrti je nebylo možné žalovat. Některé prameny hovoří dokonce o legalizovaných vraždách. Přesto bylo mnoho doktorů považováno za populární veřejně známé osobnosti někdy váženější než gladiátoři, nebo herci. 

Starověk / Starověký Řím stručně / Věda a lékařství starověkého Říma

Chci odebírat nové články a videa.