Osobnosti

Historie není jen sled událostí a letopočtů. Série Osobnosti přibližuje životní příběhy významných lidí prostřednictvím jejich rozhodnutí, vztahů, konfliktů, úspěchů i neúspěchů. Poznejte historické osobnosti jako skutečné lidi zasazené do světa, ve kterém žili. 

Bořivoj I.: příběh prvního českého knížete

Představte si dobu, kdy česká kotlina nebyla sjednocená a křesťanství sem teprve pronikalo. Na západě tlačí mocní Frankové. Na východě roste Velká Morava. A uprostřed - mladý pohanský kníže, který musí rozhodnout: na čí stranu se postaví? Tohle je příběh Bořivoje, prvního historicky doloženého českého vládce. Příběh o zradě, vyhnanství a návratu. Také o začátku rodu Přemyslovců, který bude vládnout Čechám po staletí. 

Spytihněv I.: muž, který vystoupil z moravského stínu

Když roku 894 zemřel velkomoravský kníže Svatopluk, začal se hroutit řád, jenž do té doby určoval i osud Čech. V té chvíli vystoupil Spytihněv I. Mladý Přemyslovec, který už nechtěl, aby České knížectví stálo ve stínu Moravy. V čase nejistoty uviděl příležitost. A rozhodl se ji využít. Spytihněv nebyl panovníkem, který by vstoupil do klidné a pevně uspořádané země. Naopak. Převzal vládu ve chvíli, kdy se staré vazby rozvolňovaly, mocenské poměry se měnily a budoucnost střední Evropy byla nejistá. Zatímco jeho otec Bořivoj spojil Čechy s moravským prostředím, Spytihněv se pokusil vydat jinou cestou. 

Vratislav I.: kníže, kterého zastínili vlastní synové 

Roku 921 zemřel kníže, jehož skon otevřel cestu bouři v přemyslovském rodu. Nebyl prvním křesťanským vládcem jako jeho otec Bořivoj ani se nestal legendou jako jeho syn Václav. Přesto patří Vratislav I. k mužům, bez nichž by se příběh raného českého knížectví vyprávěl jen těžko. Žil v době, kdy se česká země teprve učila stát na vlastních nohách. Každý kníže tehdy musel přesně odhadnout, o koho se může opřít a komu se bude muset postavit. Vratislav byl mostem mezi generací zakladatelů a generací, která české dějiny navždy poznamenala. 

Svatý Václav: obětoval čest, aby zachránil zemi?

Toho mlžného rána 28. září kráčel Václav tichými ulicemi Staré Boleslavi. Přistoupila k němu známá postava. Okamžitě poznal bratra Boleslava v doprovodu družiníků. Chtěl bratra pozdravit, ale všiml si záblesku hněvu v jeho očích. V poslední chvíli uskočil před ostřím. Když Boleslav nezasáhl cíl, ztratil rovnováhu a Václav ho odzbrojil. Zahodil bratrův meč na prašnou cestu se smířlivým gestem ruky. Ale než stačil promluvit, zasáhl jej do paže jeden z družiníků. Sám a neozbrojen se vydal na útěk zpět do kostela, kde strávil ranní mši. Než dosáhl dveří, na zátylku téměř cítil dech pronásledovatelů. Otočil se, aby čelil nevyhnutelnému střetu. Bylo příliš pozdě. Po krátkém souboji jej smrtelně zasáhl jeden z mužů vlastního bratra. Václav padl na prahu kostela, kam se už nedokázal vrátit. Co stálo za smrtí muže, kterého dnes známe jako svatého Václava? Byl opravdu slabým knížetem nebo jediným člověkem, který pochopil, jak zachránit křehký český stát? 

Historie / Osobnosti

Chcete vědět o nových článcích a videích jako první? Přihlaste se k odběru novinek.