Bořivoj I.  

příběh prvního českého knížete

Představte si dobu, kdy česká kotlina nebyla sjednocená a křesťanství sem teprve pronikalo. Na západě tlačí mocní Frankové. Na východě roste Velká Morava. A uprostřed - mladý pohanský kníže, který musí rozhodnout: na čí stranu se postaví? Tohle je příběh Bořivoje, prvního historicky doloženého českého vládce. Příběh o zradě, vyhnanství a návratu. Také o začátku rodu Přemyslovců, který bude vládnout Čechám po staletí. 

07.09.2026

Na křižovatce dějin

Jsme v druhé polovině 9. století. Přemyslovci tehdy vládnou jen části středních Čech. Zbytek země drží jiná knížata. Nad nimi se tyčí dvě mocnosti: na západě silná Východofranská říše, na východě rostoucí Velká Morava. Některá knížata hledají ochranu u Velké Moravy, ale co udělá Bořivoj? 

Raná vláda a bitva u Vltavy

Jednou z raných událostí, která formovala postavení českých knížat, byla pravděpodobně bitva u Vltavy v roce 872. Tehdy východofranský král Ludvík II. Němec vyslal trestnou výpravu nejen proti Moravě, ale i proti jejím spojencům, Čechům. Mezi jmény vzdorujících českých knížat se objevuje tajemný "Goriwei". Historici jsou přesvědčeni, že jde právě o Bořivoje. Bitva skončila porážkou. Bořivoj, stejně jako ostatní knížata, ustoupil do bezpečí opevnění. Frankové zemí prošli jako požár a ničili vše, co jim stálo v cestě. Na opevněná hradiště si ale netroufli a odtáhli domů. 

Sňatek s Ludmilou

O pár let později, kolem roku 874, si Bořivoj bere Ludmilu. Ženu, která se stane nejen jeho manželkou, ale i první českou světicí. Spojení, které nebylo jen rodinným svazkem, bylo i politickým partnerstvím. Její původ je sporný: někteří ji spojují s Pšovany na Mělnicku, jiní s Lužickými Srby. Ale jedno je jisté: společně s Bořivojem dali život budoucím vládcům - Spytihněvovi a Vratislavovi. A právě jejich potomci se stanou pokračovateli přemyslovské dynastie. Ale než k tomu dojde, čeká Bořivoje důležité rozhodnutí. 

Osudový krok

Legenda vypráví, že Bořivoj byl na hostině u velkomoravského vládce Svatopluka ponížen - jako pohan musel sedět na zemi s pasáky vepřů. Teprve tehdy se rozhodl společně s Ludmilou přijmout křest od arcibiskupa Metoděje. Možná se příběh odehrál jinak. Podstata zůstává. Křest nebyl jen otázkou víry. Byl to politický krok, který přiklonil Čechy k Velké Moravě a slovanské sféře vlivu. Ale tento krok měl i svou cenu. 

První kostely: symbol nové éry

Po návratu z Moravy začíná Bořivoj měnit tvář Čech. Na Levém Hradci nechává postavit první dřevěný kostel - zasvěcený svatému Klimentovi. Později vzniká kamenný kostel Panny Marie na místě budoucího Pražského hradu. Nebyly to jen stavby. Byly to symboly, že křesťanství padlo v Čechách na úrodnou půdu a lidé vstupují do nového období. Ale ne všichni sdíleli Bořivojovu víru a politickou orientaci. 

Povstání a vyhnanství

Krátce po založení prvního kostela vypuklo povstání. Do jeho čela se postavil Strojmír, zřejmě Bořivojův příbuzný. Přestože byl sám křesťan, byl spíše nakloněn Frankům než Moravanům. Bořivoj musel uprchnout na Moravu. Zdálo se, že jeho vláda skončila. Jenže Strojmír selhal. Po letech vyhnanství u Němců zapomněl rodnou řeč a jeho vláda rychle ztratila podporu. Bořivoj využil situace. S moravskou pomocí Strojmíra vyhnal a vrátil se silnější než dřív. 

Poslední léta a odkaz

Po svém návratu k moci Bořivoj nepolevil. Pokračoval v zakládání křesťanských center a upevňoval vliv nové víry v Čechách. V roce 888 se jemu a Ludmile narodil druhý syn Vratislav. Jenže osud vyměřil knížeti málo času. Nejpozději roku 890 Bořivoj umírá ve věku pouhých 36 let. Jeho synové byli ještě příliš mladí, a tak se vlády dočasně ujímá velkomoravský panovník Svatopluk. 

Přes krátkou vládu nelze Bořivojův význam přehlédnout. Započal přeměnu kmenového zřízení na raně feudální stát. Stal se zástupcem velkomoravského knížete v Čechách a díky moravské podpoře získal převahu nad konkurenčními rody. Byl prvním z Přemyslovců, jehož jméno známe s jistotou. Právě on položil základy dynastie, která vládla Českému knížectví a později království až do roku 1306. Učinil důležitá rozhodnutí, která měla zásadní vliv na budoucnost českého národa. 

Pokud vás jeho příběh zaujal, nenechte si ujít další vyprávění o tom, jak jeho potomci bojovali o moc a přetvářeli český stát. Protože Bořivojem to všechno teprve začalo. 

Zdroje a literatura k tématu: 

• Dušan Třeštík – Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530–935). Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 
• Petr Charvát – Zrod českého státu: 568–1055. Vyšehrad, 2026. 
• Naďa Profantová – Kněžna Ludmila: vládkyně a světice, zakladatelka rodu. Epocha, 1996. 
• Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička (eds.) – Přemyslovci: Budování českého státu. Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 
• Luděk Galuška – Velká Morava. Moravské zemské muzeum, 1991. 

Historie / Osobnosti / Bořivoj I. 

Chcete vědět o nových článcích a videích jako první? Přihlaste se k odběru novinek.