Vánoce: původ a historie

18.12.2017

Vánoce, svátek klidu, míru a všeobecné pohody. Pro malé děti nejočekávanější událost roku. Ale proč slavíme Vánoce? Kde se vzal tento zvyk? Pátrání po odpovědích započneme u dávných oslav slunovratu. 

Zimní slunovrat

Vše se točí kolem zimního slunovratu. Období, kdy je den nejkratší a noc nejdelší, po němž slunce malými krůčky opět získává převahu a světlo dne se prodlužuje. Již Indové, Peršané i Babyloňané oslavovali 25. prosince zrození svých božstev v souvislosti se zrozením slunce, koncem temného období a příchodem světla. Dokonce i židovská Chanuka je známá jako Svátek světel.

Saturnálie

Staří Římané přibližně během zimního slunovratu počínaje 17. prosincem velebili boha zemědělství, sklizně a času Saturna oslavou zvanou Saturnálie. Nejprve jednodenní svátek později trval sedm dní a někdy končil až 30. prosince. Uvolněná zábava plná dobrého jídla a nezřízeného pití vína se nesla v duchu hesla: co se stane o Saturnáliích, zůstane v Saturnáliích. Římané přinášeli oběti do Saturnova chrámu, přátelé si dávali malé dárky včetně zapálených svící ztělesňujících přicházející světlo, všichni včetně otroků si byli rovni a společně hodovali, nosili masky, zpívali.

Keltové, Slované, Germáni

Keltové i Slované (pevně spojení s přírodou) slavili v období zimního slunovratu kolem 21. prosince dvanáct velkých nocí. Na polích zapalovali ohně. Břečťanem, jmelím a cesmínou zdobili poleno získané darem, které následně polili pivem a zapálili v prvním ohni slunovratu. Z plátků cibule věštili, zda bude příští rok počasí dobré pro sklizeň a z rozkrojeného jablka či ořechu jestli budou mít pevné zdraví. 

Germáni nosili domů stromky představující Yggdrasil (strom severské mytologie), na nějž věšeli dary bohům. Na vrchol stromku připevnili hrot kopí symbolizující magický oštěp boha Ódina. Během oslav nechyběly hostiny plné jídla i pití. Nosily se zvířecí masky, aby zastrašily zlo a zahnaly démony, kteří po zrození slunce ještě neodešli.

Vzestup křesťanství

S příchodem křesťanství dostaly Saturnálie jinou podobu. Pro jejich velkou oblibu nebylo možné je zrušit, jako pohanský zvyk. Přestože Bible nezmiňuje datum narození spasitele, bylo namísto zrození slunce nadále oslavováno 25. prosince narození Ježíše Krista. Pro křesťany však zaujímal větší důležitost svátek Zjevení Páně z 6. ledna a svátek Narození Páně přetrvával dál s pohanskou příchutí oslav jídla a velkého množství dobrého pití.

Vzestup Vánoc

Postupem času nabývaly Vánoce na významu. V 16. století chodili kněží v předvečer svátku 24. prosince koledovat k domům věřících. Poddaní přinášeli dárky vrchnosti. Dary však měly podobu úplatků a někdy bývaly vymáhány násilím. Od 17. století se oslava přesouvá do rodinného kruhu. Velebí se narození Ježíška a uctívá rodinné štěstí. Pravý duch Vánoc přichází v 19. století. Významnější úlohu zastává rodina, dobrá vůle a církevní oslavy ustupují před láskou a dobrosrdečností. Vánoce se stávají svátkem štědrosti, klidu a míru.

Pravá myšlenka Vánoc

Dnes Vánoce trpí pod tíhou komerce. Lidé nakupují drahé dary a nezřídka si na ně půjčují nemalé peníze. Při vánočních úklidech dřou do úmoru. Žijí v neustálém stresu a spěchu. Pravá myšlenka Vánoc symbolizuje čas klidu v rodinném kruhu, radosti a splněných přání. I když trávíme společné chvíle s rodinou a blízkými po celý rok, Vánoce nám budou vždy připomínat, že je potřeba se alespoň jednou v roce na chvíli zastavit, odložit všechny starosti, odpočinout si a projevit lásku i lidem mimo rodinu. Nejlepším vánočním dárkem je laskavé slovo nebo srdečný úsměv a je zdarma. 

Historie / Svátky a tradice / Vánoce: původ a historie