Den válečných veteránů

09.11.2018

Pojďme se společně podívat na mezinárodní den věnovaný hrdinům jeho vznik a symboly. 

Proč se slaví Den válečných veteránů

Den válečných veteránů, či Den vzpomínek je poměrně mladý svátek slavený ve Francii a Británii od 11. listopadu 1919 pod názvem Den příměří. Spojené království pak kromě Dne příměří oslavuje vždy k 11. listopadu nejbližší neděli Den vzpomínek. Ve Spojených státech se stal oficiálním svátkem v roce 1926 a roku 1954 byl přejmenován na Den veteránů. 

Datum se symbolicky shoduje s koncem první světové války 11. listopadu 1918 kdy v 11 hodin podpisem příměří mezi zástupci Dohody a Německem došlo k ukončení bojů na západní frontě. Také se kryje s oslavami Svatého Martina mimo jiné patrona vojáků. 

Smyslem svátku je uctít památku padlých vojáků nejen první a druhé světové války, ale všech konfliktů. Také vzdát úctu válečným veteránům, jež bojovali za mír a svobodu občanů svých zemí. Den veteránů je od roku 2001 připomínán také v České republice. Při této příležitosti lidé vzpomínají na československé legionáře, kteří významnou měrou přispěli ke vzniku samostatného Československa nebo třeba na hrdiny druhé světové války. Za skvělý projekt považuji archiv Paměť národa usilující o zaznamenání příběhů dosud žijících veteránů. 

Symbol Dne veteránů

Od roku 1921 se ve Spojeném království stal symbolem Dne veteránů květ vlčího máku na základě podnětu Britské legie sdružující válečné veterány. Symbol vychází z básně kanadského polního chirurga Johna McCrae "Na flanderských polích" z roku 1915. Básní vyjadřoval smutek ze smrti svých spolubojovníků a přítele Alexise Helmera. 

John McCrae se narodil 30. listopadu v kanadské provincii Ontario. Vystudoval medicínu na univerzitě v Torontu a patologii na univerzitě v Montrealu. Účastnil se búrské války a od jara 1915 měl na starost polní obvaziště ve Flanderech během první světové války. Zemřel po zápalu plic a meningitidě 28. ledna 1918. Část jeho básně, která se také stala symbolem vzpomínání na padlé a válečné veterány, v obecném českém překladu zní:

Na polích ve Flanderech divoké máky rostou,

tam mezi kříži, řada za řadou.

Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,

je možná slyšet zpívat skřivánky,

zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.

My už však nevstanem a je to možná zdání,

Že včera ještě žili jsme a byli milováni... 


Historie / Svátky a tradice / Den válečných veteránů 



Chci odebírat nové články a videa!