Pražský hrad

historie a pověsti

Kněžna Libuše se znenadání zastavila. Její nepřítomný pohled naznačoval, že prožívá jedno ze svých věšteckých vidění. Když pochopila jeho význam, pravila: na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou vidím majestátní hrad a město v podhradí, jehož sláva hvězd se dotýká. Jděte na místo, kde muž tesá práh svého domu, a tam začněte budovat. Poslové učinili, jak kněžna pravila, a nové sídlo nazvali Prahou. Tak nám popisuje legenda založení Pražského hradu, největšího dodnes obývaného hradu na světě. Jak to ale bylo ve skutečnosti? 

07.08.2026

Podoba Pražského hradu a jeho uspořádání

Hradní komplex se skládá ze čtyř nádvoří a řady církevních i světských staveb. Dominantou celého areálu je katedrála svatého Víta. Kromě katedrály tvoří jádro hradu Starý královský palác s proslulým Vladislavským sálem a románská bazilika svatého Jiří s přilehlým klášterem. Západní část komplexu vyplňují budovy Nového královského paláce, uspořádané kolem druhého a prvního nádvoří, zatímco východní část je charakteristická dochovaným středověkým opevněním, včetně věží jako jsou Daliborka, Mihulka (Prašná věž) či Černá věž. Neodmyslitelnou součástí hradu je také malebná Zlatá ulička a rozsáhlé zahrady, které lemují jižní stranu komplexu a severní předpolí za Jelením příkopem. 

Od přemyslovského hradiště po lucemburskou rezidenci

Skalnatý ostroh a vrch Opyš lidé osídlili už v mladší době kamenné. Archeologické průzkumy odhalily kromě starobylého sídliště také pozůstatky pohřebiště. První přemyslovská knížata tak musela toto místo mocensky ovládnout. Samotné raně středověké hradiště následně vzniklo strategickým rozhodnutím prvních Přemyslovců. Koncem 9. století si panovníci vybrali přirozeně chráněnou vyvýšeninu pro své nové sídlo. 

Hradiště zde založil pravděpodobně Bořivoj I., který podle nejstarších písemných pramenů nechal vystavět také první zděnou stavbu v tomto areálu. Jednalo se o kostel Panny Marie, jehož kamenné pozůstatky archeologové objevili pod dnešním druhým nádvořím. V 10. století přibyla bazilika svatého Jiří a rotunda svatého Víta, založená knížetem Václavem. Zásadní proměnu v kamenný hradní komplex zahájil roku 1135 kníže Soběslav I. Původní hradiště s hliněným valem a dřevěnou palisádou nahradil v průběhu 12. století kamenným palácem s hradbou. Přestavba ukazovala rostoucí politickou a ekonomickou moc přemyslovského státu. Přemysl Otakar II. se soustředil hlavně na posílení opevnění, především na zranitelné západní straně, kde nechal rozšířit příkopy. Zároveň zrušil vstup v Černé věži na východě. Nechal také přestavět královský palác, aby lépe sloužil k reprezentaci i k bydlení. 

Největšího rozkvětu však Pražský hrad dosáhl za vlády Karla IV. v polovině 14. století. Panovník z něj učinil hlavní rezidenci císaře Svaté říše římské, čímž změnil jeho lokální význam na centrum evropské diplomacie. V roce 1344 položil Karel IV. základní kámen k monumentální gotické katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Katedrála se stala nejen tradičním dějištěm korunovací, ale také hlavním místem posledního odpočinku českých panovníků, církevních hodnostářů a světců. V pozdní gotice se do dějin hradu zapsal Vladislav Jagellonský, za jehož vlády architekt Benedikt Rejt vybudoval unikátní Vladislavský sál, do něhož bylo možné vjíždět na koni, a moderní dělostřelecké opevnění s věžemi. 

V období renesance, za vlády Ferdinanda I., vznikla Královská zahrada a Letohrádek královny Anny. Císař Rudolf II. pak z hradu učinil evropské centrum vědy a umění, vybudoval nové prostory pro své sbírky a Střední trakt, který tvoří jádro Nového královského paláce. Roku 1648 vyplenili areál Švédové a ukradli většinu pokladů ze sbírky Rudolfa II. Dnešní jednotnou barokně-klasicistní fasádu získal za vlády Marie Terezie v 18. století podle návrhu architekta Nicolo Pacassiho. Po vzniku Československa v roce 1918 se hrad stal sídlem prezidenta a pod vedením architekta Josipa Plečnika prošel modernizací, která měla panovnické sídlo přiblížit demokratickým ideálům. 

Svět mýtů a legend

Majestátní zdi Pražského hradu jsou odpradávna opředeny mnoha pověstmi, které se prolínají se skutečnými dějinami. Nejstarší z nich, zmíněná v úvodu, se váže k samotnému založení Prahy. Kněžna Libuše, naplněná prorockým duchem, předpověděla vznik sídla na místě, kde muž tesá práh domu. Právě od tohoto "prahu" měl být odvozen jeho název, po němž získalo jméno i město v podhradí. 

Podle pověsti se Karel IV. na sklonku života při pohledu z Pražského hradu na rozkvétající město pod ním náhle rozplakal. Měl prý smutnou předtuchu, že po jeho smrti česká země zpustne, Praha bude trpět a jeden z jeho synů jí nebude přát. Jeho obavy se měly naplnit za vlády Václava IV. a zejména Zikmunda, kdy zemi zasáhly nepokoje, války a drancování. Slzy Otce vlasti tak pověst vykládá jako předzvěst těžkých časů pro české země. 

Další známá legenda vypráví o zemanu Daliboru z Kozojed, který byl uvězněn v hradební věži (dnes zvané Daliborka) za to, že se zastal vzbouřených sedláků. Aby zahnal krutý stesk a hlad, naučil se ve vězení hrát na housle tak mistrně, že měšťané chodili pod věž a do mošny spuštěné z okna mu vkládali jídlo a dary. Od té doby se traduje přísloví: "Nouze naučila Dalibora housti". 

Z období vlády Václava IV. pochází humorný příběh o kouzelníku Žitovi. Ten se na svatbě krále s Žofií Bavorskou postavil cizím kejklířům a na důkaz své převahy jednoho z nich údajně spolkl, až na jeho boty, které znechuceně vyplivl. Císař Rudolf II. je zase spojen s pověstí o Lvím dvoře. Věřil, že jeho osud je hvězdami spjat se životem jeho nejoblíbenějšího lva. Legenda praví, že když lev onemocněl a skonal, krátce nato zemřel i samotný císař. 

Pražský hrad je symbolem české státnosti a domovem korunovačních klenotů. V jeho stavbách se zrcadlí téměř celý vývoj architektury od raného středověku po novověk. Dodnes zůstává živým organismem, kde se v každém koutě setkává historie s přítomností. Ať už návštěvník obdivuje úchvatnou klenbu Vladislavského sálu, ticho baziliky svatého Jiří nebo výhled z hradeb do Jeleního příkopu, vždy se dotýká samotného srdce českých dějin. 

Historie / Hrady a zámky / Pražský hrad: historie a pověsti 

Chcete vědět o nových článcích a videích jako první? Přihlaste se k odběru novinek.