Hrad Pernštejn

historie a pověsti

Na strmé skále Českomoravské vrchoviny, už téměř sedm století, stojí majestátní hrad, který se stal svědkem nespočtu příběhů. Pernštejn je místem, kde se historie prolíná s legendami a každý kámen šeptá dávné tajemství. Pojďme se ponořit do jeho tajemných chodeb a odhalit, co skrývá král moravských hradů. 

10.08.2025

Pánové z Pernštejna

Když Štěpán z Medlova, kastelán hradu Veveří, získal rozsáhlé pozemky v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, založil zde nejpozději roku 1270 nové sídlo - Pernštejn. Od roku 1285 nesl rod sídlící na hradě přídomek z Pernštejna. Jméno Pernštejn je často spojováno s německým výrazem Bärenstein, což znamená Medvědí kámen. Toto pojmenování má kořeny v místní krajině, kde protéká říčka Nedvědička a leží městečko Nedvědice. Legenda o názvu praví, že místní uhlíř odnesl z brlohu medvíďata a daroval je hradnímu pánu. Rozzuřená medvědice pak v odplatě rozsápala uhlířova syna. K rodovému erbu se váže pověst o bájném prapředku, jenž v místních lesích zkrotil nebezpečného zubra. Jeho potomci pak hrdě nosili ve znaku zubří hlavu s lýkovou houžví v nozdrách, symbolizující sílu a důvtip.

Historie hradu Pernštejn

Původně byl Pernštejn vystavěn jako klasický raně gotický hrad bergfritového typu, s obvodovou hradbou, obytným palácem a válcovou bergfritovou věží zvanou Barborka. Rozdíl mezi bergfritovou a velkou věží, tzv. donjonem, známého z jiných hradů, je v tom, že bergfrit je čistě obranný prvek oddělený od obytných a hospodářských budov. Naproti tomu donjon je pevnou součástí hradu. Jednoduše jde o obytnou opevněnou věž.

S rostoucí mocí a bohatstvím rodu se hrad neustále rozšiřoval. Na přelomu 15. a 16. století prošel rozsáhlou přestavbou, která ho proměnila v reprezentativní centrum, aniž by ztratil svou obranyschopnost. Vilém I. a Vilém II. z Pernštejna významně přispěli k jeho unikátní goticko-renesanční podobě. Prostory hradu byly důmyslně přestavěny tak, že vyšší patra mají větší plochu než nižší, což je způsobeno posunutím vnějšího zdiva a výstavbou arkýřů a ochozů nesených krakorci. Tyto architektonické prvky, často zhotovené z bílého nedvědického mramoru, dodávají hradu jeho charakteristický vzhled a vysloužily mu přezdívku mramorový hrad. Jan II., syn Viléma II., sice sídlil v Pardubicích, ale o Pernštejn se dál staral. Dokonce se traduje jeho poslední přání, aby se na hradě vždy stavělo, i kdyby se mělo bourat a stavět znovu.

Pernštejnům hrad patřil až do roku 1596, kdy ho Jan V. z Pernštejna musel díky obrovským dluhům otce prodat. Následně se na hradě vystřídalo několik majitelů, včetně Lichtenštejnů a Stockhammerů, kteří nechali postavit novou kapli Obrácení sv. Pavla s barokními freskami. Zkouškou ohněm prošel Pernštejn při obléhání Švédy v roce 1645. Přes značné škody se podařilo hrad ubránit, a ten byl následně zařazen mezi udržované zemské pevnosti. Dodnes je patrný otisk dělové koule nad vstupní branou jako připomínka divoké minulosti. Roku 1818 přešel hrad do držení moravského rodu Mitrovských z Nemyšle. Díky jejich finančním omezením a citu pro originalitu se Pernštejn zachoval v téměř původní goticko-renesanční podobě, bez tehdy módní novogotické přestavby. V roce 1945 přešel Pernštejn do majetku státu a dnes je spravován Národním památkovým ústavem. V dubnu 2005 postihl hrad ničivý požár, při němž bylo ztraceno mnoho historických předmětů.

Pověsti a tajemství

Podle pověsti procházel během výstavby hradu okolo voják, putující domů z křížové výpravy. Nevěřil, že zde stavitelé dokáží vybudovat hrad, a tak zapíchl do země svou tisovou hůl se slovy: to dřív vyroste z mé hole vysoký strom, než na tomto kopci vybudujete hrad. Jak stavba pokračovala, začala zelenat poutníkova hůl. Po dokončení hradu stál na místě hole vysoký tis, který je od té doby pevně spojen s osudem hradu. Říká se, že dokud bude tis ve zdraví růst, bude stát i Pernštejn. Při jedné prudké bouři se ulomila špička stromu a vzápětí se údajně v jedné komnatě zřítila klenba. 

Další legenda vypráví o bílé paní, zjevující se před půlnocí na hradním nádvoří. Prošla všemi komnatami, a když bylo všechno v pořádku, zmizela. Mohlo jít o sestru dávného hradního pána, která nesnesla jejich časté hádky a zemřela osamělá v místních lesích, nebo marnivou služebnou, neustále vysedávající před zrcadlem a prokletou mnichem za zmeškání mše. K vidění je na Pernštejnu tajná místnost, v jejímž výklenku leží kámen s podivným nápisem. Ale pozor! Kdo na kámen sáhne, údajně do roka zemře.

Díky své autentické středověké atmosféře se Pernštejn stal vyhledávaným místem pro filmaře a objevil se ve filmech i pohádkách. Dnes láká návštěvníky, aby prozkoumali jeho strmé schody, úzké chodbičky a objevili kouzlo minulosti, které dýchá z každého zákoutí. 

Historie / Hrady a zámky / Hrad Křivoklát: historie a pověsti 

Chci odebírat nové články a videa!