Hrad Křivoklát

historie a pověsti

Představte si místo, kde se prastaré zdi noří do zeleně hlubokých lesů Středočeského kraje. Vítejte na Křivoklátě, majestátní stavbě, která se hrdě vypíná nad Rakovnickým potokem. Jeden z nejstarších a nejlépe prozkoumaných hradů v Česku sloužil králům jako místo odpočinku i ponuré vězení. 

30.07.2025

Historie hradu Křivoklát

Křivoklát, oblíbené lovecké a odpočinkové sídlo českých králů, byl založen nejspíše kolem roku 1230. Král Václav I., vášnivý lovec, zde trávil celé měsíce a při jedné z loveckých výprav dokonce nešťastně přišel o levé oko. Nechal vystavět masivní obvodové hradby, okrouhlou Velkou věž (tzv. donjon) a obytný palác. Přemysl Otakar II. pokračoval v přestavbě a zřídil další dvě palácová křídla v raně gotickém stylu či hradní kapli. Místní prostory využíval také při řešení státních záležitostí. Před odjezdem do Francie zde nuceně pobýval mladý Karel IV. Přesto si Křivoklát oblíbil a po návratu do Čech zamířil s manželkou Blankou z Valois právě sem. Později dával přednost Karlštejnu, ale nadále pečoval o křivoklátské lesy. V roce 1335 tu jeho manželka porodila dceru Markétu. Podle pověsti nechal Karel pro Blanku chytat slavíky a vypustit je v lesích, aby zahnal její stesk po domově.

Roku 1380 přijal Václav IV. poselstvo anglického krále v místním sále. Později dával přednost jiným sídlům, ale na Křivoklátě prováděl rozsáhlou přestavbu. Zřídil nové purkrabství, manský dům, opravu interiérů či Prochoditou věž. Hrad pravidelně sužovaly ničivé požáry. Roku 1422 při prvním velkém požáru se zřítil manský dům. Protože nebyl nikdy obnoven, dochovaly se v troskách budovy luxusní předměty denní potřeby. Dnešní podobu získal Křivoklát za panování Vladislava II. Jagellonského, jenž sídlo přestavěl v pozdně gotickém stylu. Z této doby pochází i úchvatná kaple Korunování Panny Marie a Královský sál, druhý největší gotický sál bez podpěrných sloupů ve střední Evropě. Mezi léty 1517–1951 byl v provozu hradní pivovar.

Ponuré vězení

V rukou Habsburků sloužil Křivoklát od 16. století jako státní vězení. Seznam nedobrovolných hostů je dlouhý. Mezi známé vězně patřil anglický alchymista Edward Kelley, který sliboval císaři Rudolfu II. elixír života a proměnu kovu ve zlato. Kelley se pokusil z ponuré kobky ve věži uprchnout po spleteném provaze, ale zlomil si nohu tak nešťastně, že mu musela být amputována. Jeho utrpení kontrastuje s osudem biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty a jeho sekretáře Jakuba Bílka, jejichž vězeňské podmínky se zlepšily díky přímluvám dobrosrdečné Filipíny Welserové, tehdy tajné manželky arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského. Traduje se, že Filipína rodila děti tajně a ty pak byly náhodou nalezeny před branami hradu.

V 17. století patřil Křivoklát Valdštejnům a později Fürstenberkům. Poslední velký požár z roku 1826 zničil téměř celý hrad. Započalo období dlouhotrvající, často přerušované obnovy. Po roce 1880 stáli za rekonstrukcí v původním stylu architekti Josef Mocker a Kamil Hilbert. Max Egon II. prodal Křivoklát v roce 1929 Československému státu a dnes jej spravuje Národní památkový ústav.

Křivoklát nabízí víc než jen prohlídku historických prostor, jako jsou kaple Korunování Panny Marie, Královský sál nebo Fürstenberská knihovna s 53 tisíci svazky. Je to místo kulturních akcí, jako jsou masné slavnosti Periny, soutěž řezbářů Křivořezání nebo historické a divadelní slavnosti Křivoklání. Přijeďte a nechte se pohltit příběhy, které hrad Křivoklát vypráví. 

Historie / Hrady a zámky / Hrad Křivoklát: historie a pověsti 

Chci odebírat nové články a videa!