České království za husitské revoluce  

Vláda Lucemburků pokračovala i během husitské revoluce v podobě Zikmunda Lucemburského. Král a pozdější císař musel čelit odhodlaným husitům, kteří mu neodpustili události církevního koncilu v Kostnici. 

1419 - 1471

07.03.2026

Husitská revoluce (1419 – 1436)

Ke konci vlády Karla IV. a během panování jeho syna Václava IV. nastala těžká doba. Doznívaly největší morové epidemie v Evropě. Ztráta velké části obyvatelstva urychlila hospodářský úpadek. Stále menší výnos z dolování kutnohorského stříbra ekonomiku nepodpořil. Lidé přijímali morové rány jako boží trest za jejich hříchy a žádali nápravu katolické církve. V čele kazatelů prosazujících reformy stál mistr Jan Hus. Jeho poprava v červenci 1415 z vůle církevního koncilu v Kostnici namísto ukončení sporů události ještě více vyhrotila.

Husovi stoupenci zvaní husité při pražské defenestraci roku 1419 vyhodili konšely a další úředníky z okna Novoměstské radnice. Odstartovaly husitské války, které zdevastovaly hospodářství. Narušily jednotnost zemí Koruny české a způsobily kulturní i politický úpadek. Na druhou stranu se podařilo zrovnoprávnit husitskou (kališnickou) a katolickou víru. Na myšlenky Jana Husa navazovali pozdější reformátoři Martin Luther či Jan Kalvín. První část válek ukončila roku 1436 basilejská kompaktáta (zavedení dvojí víry v českých zemích).

Zikmund Lucemburský (1419 - 1437)

Mladší bratr krále Václava IV., Zikmund Lucemburský, držel od roku 1373 titul braniborského markraběte. Vyrůstal v Uhersku a velmi si ho oblíbil. Nadmíru vzdělaný a vojensky schopný panovník díky výhodnému sňatku získal v březnu 1387 Uherské království. Po sesazení staršího bratra Václava IV. nespokojenou říšskou šlechtou jej roku 1410 zvolili římsko-německým králem (korunován 1414). K vyřešení papežského schizmatu (vláda tří papežů) svolal papež, po Zikmundově naléhání, církevní koncil do německé Kostnice. Při této příležitosti pozvali také mistra Jana Husa, aby obhájil své učení. Zikmund slíbil Janovi bezpečnou cestu. Papežské trojvládí koncil vyřešil, ale Husova obhajoba se změnila v soud a popravu. Roku 1415 ztratili země Koruny české Braniborské markrabství, když jej Zikmund prakticky daroval rodu Hohenzollernů.

Po korunovaci českým králem roku 1420 uznaly katolické země Koruny české: Slezsko, Lužice a Morava Zikmunda svým panovníkem. České království, z většiny ovládané husity, nového krále nepřijalo. Vnímali Husovu popravu jako Zikmundovu zradu. Na příkaz katolické církve i Zikmunda táhlo proti husitům několik křížových výprav. Všechny skončily nezdarem, zejména díky nové vojenské taktice využívající pěchotu a vozovou hradbu. Husity vedl také nikdy neporažený vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V květnu 1433 položil papež na Zikmundovu hlavu císařskou korunu. V červenci 1436 dosáhl císař dohody s umírněnými husity a plně se ujal vlády v Českém království. Nedlouho poté, v prosinci 1437, umírá v požehnaném věku téměř 70 let, a s ním vymřel i rod Lucemburků.

Jiří z Poděbrad

Zikmund Lucemburský určil nástupcem manžela své dcery Albrechta II. Habsburského. Rakouský vévoda Albrecht, po obtížných vyjednáváních, získal českou, uherskou i římsko-německou korunu. Při pokusu čelit tureckému nebezpečí v Uhersku zemřel během válečného tažení. V nastalém zmatku se české stavy snažily najít nového krále. O zbídačenou zemi však neměl nikdo zájem. Volba padla na Albrechtova syna Ladislava Pohrobka, narozeného čtyři měsíce po jeho skonu. Správcem Českého království za malého Ladislava určili Jiřího z Poděbrad. Ladislav náhle zemřel na podzim 1457, a z následné volby krále vyšel vítězně sám zemský správce Jiří z Poděbrad.

Jiří vyznával husitskou víru, pocházel z řad nižší šlechty, a proto byl v zahraničí vnímán jako kacíř a povýšenec. V domácím prostředí se husitský král těšil oblibě hlavně u prostého obyvatelstva v Českém království. Snažil se pozvednout válkou zničenou zemi. Předběhl svou dobu myšlenkou jednotné Evropy. Spojené křesťanské státy měly čelit osmanským Turkům pronikajícím na Balkán. Návrh nedostal podporu evropských panovníků.

Druhá husitská válka

Proti králi spojená katolická protistrana šlechticů i měst vytvořila Jednotu zelenohorskou (založená na hradě Zelená hora). Trnem v oku byl Jiří hlavně pro papeže Pavla II. Ten v prosinci 1466 vyhlásil proti kacířským Čechám křížovou výpravu. V čele tažení stál uherský král Matyáš Korvín. Začala česko-uherská válka, někdy zvaná druhá husitská válka. Matyáš táhl Moravou ke Kutné Hoře, kde jej vojsko českého krále obklíčilo. Musel slíbit, že zanechá nepřátelství a odtáhne do Uher. Na zpáteční cestě Matyáš porušil slib a pokračoval v boji. Nechal se v Olomouci katolickou šlechtou zvolit českým králem. Morava, Slezsko, Lužice a katolická šlechta v Čechách Matyáše uznali svým králem. Jiří z Poděbrad reagoval nabídkou koruny synovi polského krále Vladislavu Jagellonskému. Návrh podpořil český sněm a Vladislav volbu přijal. V březnu 1471 Jiří z Poděbrad umírá a na jeho místo nastupuje v květnu téhož roku Vladislav Jagellonský. 

Středověk / České království za husitské revoluce

Chci odebírat nové články a videa.