Polské knížectví
Představte si zemi, která přerostla hranice kmenového svazu, aby se zařadila mezi středoevropské velmoci po boku císaře. Od sjednocení kmenů, přes vlastní církevní organizaci, až na práh království. Náhlý a prudký vzestup začal na konci 9. století.
960 - 1025
07.05.2025
Kmen Polanů
Na území dnešního Polska vznikla koncem 9. století nezávisle na sobě dvě státotvorná centra: kmenové knížectví Polanů kolem hradiště Hnězdno a kmenové knížectví Vislanů z okolí hradiště Krakov. Obě centra nakonec sjednotil koncem 10. století rod Piastovců z kmene Polanů. Mezi další slovanské kmeny v oblasti patřili mimo jiné Slezané, Pomořané či Mazované.
Piastovci
Legendárním zakladatelem rodu Piastovců byl podle pověsti chudý oráč Piast z okolí Hnězdna. Prvním historicky doloženým vládcem byl Měšek I. Nejstarší písemná zmínka o knížeti pochází z roku 963. Měšek vládl přibližně na území Velkopolska, Mazovska a Východního Pomoří. Roku 965 pojal za manželku Doubravku, dceru českého knížete Boleslava I. Protože Doubravka byla křesťanka, přijal Měšek křest a do jeho země tak začala pronikat nová víra. Spojení polského a českého knížete předcházela obava ze Svaté říše římské a spory s kmenovým svazem Luticů, který naopak udržoval s Boleslavem dobré vztahy. Po smrti Doubravky skončilo i spojenectví. Nyní jako křesťanský panovník udržoval Měšek dobré poměry s císařem i papežem.
Dobytí Západního Pomoří vedlo k rozepři s římsko-německými panovníky. Císař a jeho velmožové měli zájem o stejná území jako polský vládce. Nakonec Měšek I. uznal svrchovanost říše a zavázal se k platbě poplatku za mír. Společně dobývali území Polabských Slovanů. S podporou Oty III. získal kníže roku 990 Slezsko. Pravděpodobně obsadil Krakovsko a do roku 981 držel Červoňské hrady.
Vzestup Piastovců
Měškův syn Boleslav I. Chrabrý pokračoval v rozšiřování polského státu. Energický a vojensky zdatný vládce zasvětil svůj život posilování knížecí moci. Oblíbenec císaře Oty III., pražský biskup Vojtěch, zemřel při šíření křesťanství u pohanských Prusů. Boleslav převezl jeho ostatky do Hnězdna, kde jej pohřbil jako mučedníka. O dva roky později byl Vojtěch svatořečen. Potěšený císař a polský kníže udržovali díky této události dobré vztahy.
Roku 1000 zřídil papež Silvestr II. nad hrobem svatého Vojtěcha arcibiskupství, a právo jmenovat církevní hodnostáře získal polský kníže. Vlastní církevní organizace znamenala pro Boleslava obrovskou prestiž. Současně jej císař osvobodil od poplatku za mír. Jmenoval ho pánem (dominus) a spolupracovníkem říše. Ota III. se netajil snem o obnovení Římské říše, kterou měla tvořit Galie, Germánie, Roma a slovanská Sclavinie. Boleslav měl v tomto plánu hrát roli vládce slovanské části impéria.
Mezi lety 1002–1018 využil polský kníže smrti Oty III. k připojení Lužice a Milska. Oslabený český stát, tentokrát s jistotou, připravil o Krakovsko, Moravu a nějaký čas vládl i v Čechách. Společně s Krakovskem obsadil celé Malopolsko, také část dnešního Slovenska. Od kyjevského knížete dobyl Červoňské hrady. Chvíli se zdálo, že sjednotí Západní Slovany do jediného státu. Nový císař Jindřich II. nabídl Boleslavovi Čechy a Moravu v léno. Zřejmě z obavy o znovuvytvoření závislosti na Svaté říši římské nabídku odmítl. Spojení sil císaře a Přemyslovců následně vytlačilo Poláky z Čech. Přes všechny úspěchy ztratil Boleslav západní Pomoří, Moravu a nakonec i území na Slovensku.
První polský král
Boleslavovy výboje vedly k znepřátelení římsko-německého císaře i papeže. Když zemřel Jindřich II. i Benedikt VIII., situace se změnila. Polský kníže zahájil vyjednávání s Papežskou kurií o královský titul. Korunu získal roku 1025, dva měsíce před svou smrtí, bez souhlasu císaře. Přesto byl královský titul uznán a království od té doby považováno za papežské léno. Upevnění knížecí moci, zřízení vlastní církevní organizace, nezávislost na Říši a územní zisky posunuly polský stát mezi středoevropské velmoci. Korunovace Boleslava I. Chrabrého v Hnězdně dovršila jeho celoživotní snažení.
Středověk / Polské knížectví
Chci odebírat nové články a videa.
Další články