Bitva u Megida 

1456 př. n. l.

21.08.2017

Když se po smrti své tety Hatšepsut, která vládla jako regentka, ujal vlády v Egyptě Thutmose III., došlo k povstání ve vzdálených zemích Kanaánu. Kanaán neboli Fénicie je označení oblasti Předního východu. Dnes část Sýrie, Palestiny, Libanonu a Izraele. Vznik tohoto jména je odvozen od výroby purpurového barviva, což byl hlavní zdroj příjmů v oblasti. Vůdce povstání král města Kadeše Duruša sjednotil Kanaánce, spojil se s králem města Megido a získal podporu 330 knížat Mitannského království. 

Hrozba jménem Kadeš

Městský stát Kadeš ležel poblíž jezera Homs v dnešní Sýrii. Ovládal údolí horního toku řeky Orontés (Ásí). Kontroloval důležitou cestu do Asýrie a k řece Eufrat. Konflikt tedy vážně ohrožoval egyptský obchod s Asií. Údajně nedobytné opevnění města se skládalo z úžasné vodní obranné soustavy. Orontés její přítok a uměle vykopaný kanál mezi městem a oběma řekami.

Válečné tažení

Rok po smrti své tety vytáhl Thutmose v čele 10 000 armády bleskurychle potlačit rebely. Dorazil k městu Gaza, které mu zachovalo věrnost. Pak obsadil Jehem. Poté pokračoval k hřebeni Karmel, zatímco jeho zástupce oblehl Joppu (Jaffa). Díky lsti, kdy propašoval své vojáky za hradby ve velkých koších, se mu ji podařilo obsadit. Po rychlém pochodu až 26 km za den, dosáhlo egyptské vojsko jižního úbočí hory Karmel. Postupně oblehlo a dobylo města v severním Kanaánu (dnešní Palestina). Povstalci se mezitím shromáždili u opevněného města Megido. Před faraonem nyní ležela otázka kudy překročit horský hřeben.

Egyptské překvapení

Severní cesta přes Zefti a jižní cesta přes Taanach nabízely bezpečný průchod. Střední cesta přes Arunu vedla úzkou soutěskou, kde mohli vojáci pochodovat jen v řadě za sebou. V případě útoku nepřítele hrozila rychlá porážka, proto vojenským velitelům připadala nepoužitelná. Přes všechna rizika nakonec Thutmose III. vydal rozkaz k pochodu střední cestou. 

Šťastná volba, díky které překvapil nepřátelské síly. Durušovy početné oddíly hlídaly obě zbývající cesty. Nikoho nenapadlo bránit úzký průsmyk. Tak se podařilo Egypťanům nepozorovaně dostat mezi opevněné Megido a vzbouřeneckou armádu. Faraon vycítil naskytnutou příležitost. Během noci založil tábor, zformoval své jednotky a příštího rána zaútočil.

Vojenské jednotky

Tehdejší bojiště jednoznačně ovládaly válečné vozy podporované pěchotou. Asijské těžké čtyřkolové vozy s dlouhým trupem uvezly vozataje s dvěma bojovníky, kteří házeli oštěpy uložené v toulcích po stranách. Vzhledem k větší nosnosti dokázaly vyvinout jen pomalejší pohyb. Naproti tomu egyptské vozy lehčí konstrukce s šestiloukoťovými koly, uvezly pouze vozataje s jedním lučištníkem. Díky tomu mohly po bojišti jezdit větší rychlostí. 

Vozatajská jednotka se skládala z 50 vozů pod velením důstojníka. Lepený kompozitní luk (nesporná výhoda na straně Egypťanů proti menším královstvím na východě) dokázal vystřeleným šípem z rákosu s bronzovou hlavicí prorazit všechna dobová brnění. Klíčová zbraň používaná jak jízdními, tak pěšími jednotkami v bojových útvarech Egypta období Nové říše. 

Jízdní i pěší lučištníci odívali čapky a šupinaté či lamelové odění bez nebo jen s velmi malým štítem. Většinovou pěchotu složenou oddíly kopiníků, doplňovali bojovníci s meči nebo sekerami. Postrádali velmi nákladné ochranné odění, ale nosili velké štíty.

Průběh bitvy

Takto složenou armádu vedl Thutmose III. jeden z největších vojevůdců a panovníků starověkého Egypta na zteč proti Králi Kadeše a jeho spojencům. Postupovali v konkávních (vydutých) formacích. Díky překvapivému útoku z nepředpokládaného směru, došlo k boji mimo hradby na otevřené pláni. Jižní křídlo obklíčilo kananejské síly na kopci Kina, zatímco severní je odřízlo od opevněného města. 

Egyptské síly drtivým útokem válečných vozů přerušily komunikační linie a obklíčily povstalce. V nejdůležitějším okamžiku však faraon ztratil kontrolu nad svými muži, ti začali plenit tábor nepřítele a nezabránili Durušovi a jeho vojákům v útěku do Megida, kde našli útočiště. Přesto egyptská armáda město po sedmi měsících vyhladověla a dobyla.

Bohatá kořist

Vítězové ukořistili více než 2000 koní, 300 zajatců, 900 válečných vozů, 200 sad brnění, 500 luků, 1990 kusů dobytka a 22 000 ovcí. Synové králů Megida a Kadeše museli odejít do Egypta, kde dostali egyptské vzdělání. Později když se vrátili do svých sídel, vládli ke spokojenosti říše. 

O šest let později po náročném obléhání dobyl Thutmose Kadeš. Po několika dalších vojenských výpravách získal zpět většinu území ovládaného královstvím Mitanni a donutil některá města k placení vazalských daní. Mitannce pronásledoval až k Eufratu, ti však zůstali i nadále osinou v zadku egyptské říše. 


Historie / Vojenství / Bitva u Megida 1456 př. n. l. 


Další články


Chci odebírat nové články a videa!