České království za Přemyslovců

Z bojů o moc mezi Přemyslovci vzešel schopný a moudrý vládce, jenž využil zmatků ve Svaté říši římské. Získal dědičný královský titul a připravil půdu pro vzestup Českého království mezi středoevropské velmoci. 

1198 - 1306

13.07.2025

Přemysl Otakar I.

Přemysl I., řečený Otakar, odstartoval období posledních Přemyslovců. Nejprve podporoval staršího bratra, českého knížete Bedřicha. Později sám usedl na knížecí stolec. Vlivem povstání šlechty a sporů mezi Přemyslovci skončil několikrát ve vyhnanství v Míšni. Na zdejším dvoře potkal první manželku Adlétu, dceru míšeňského markraběte. V Přemyslově nepřítomnosti zvolila šlechta knížetem jeho mladšího bratra Vladislava Jindřicha. Přemyslovo nekonečné odhodlání společně s míšeňskou podporou vedlo k tažení proti bratrovi. Vladislav uzavřel s Přemyslem ještě před bitvou dohodu. Vzdal se titulu českého knížete a sám si ponechal Moravské markrabství. Roku 1197 usedá Přemysl znovu na knížecí stolec, tentokrát s věrnou podporou bratra a Moravy. Začal do země zvát německé kolonisty, podporoval zakládání měst, a tak zvýšil příjem z daní. Kolonisté se usazovali hlavně v neosídleném pohraničí.

Po upevnění domácího zázemí se kníže věnoval zahraničním záležitostem. Využil zmatků ve sporu o římsko-německého krále mezi Filipem Švábským a Otou IV. Udržoval diplomatické styky s vlivnými muži Říše a stal se rozhodující silou. Na straně Filipa Švábského si roku 1198 vynutil potvrzení dědičného královského titulu. Stejnou službu mu prokázal Ota IV. společně s papežem Inocentem III., když Přemysl přešel na jejich stranu. Do tábora Filipa Švábského se navrátil po příslibu vydání Zlaté buly sicilské roku 1212. Listina formálně znovu potvrzovala titul českého krále, včetně dědičného držení pro jeho potomky. Následnictví Václava, syna z druhého manželství, mu potvrdil jak římsko-německý král, tak domácí šlechta. 

Václav I.

Václav, toho jména první český král, převzal vládu bez potíží roku 1230. Prakticky okamžitě musel čelit rakouskému vévodovi Fridrichovi II. a usměrnit mladšího bratra, moravského markraběte Přemysla. Mezi sousedními zeměmi získal uznání díky organizaci obrany proti vpádu Mongolů. Jeho politické úsilí vedlo směrem na jih do Rakous a Štýrska. Postupně si získával místní šlechtu. Plán dosadit prvorozeného syna Vladislava do čela Rakouského vévodství vyšel. Bohužel krátce nato Vladislav zemřel. Synova smrt Václava těžce zasáhla. Stáhl se do ústraní, věnoval oblíbenému lovu a vstřebával žal. Mezi vlivnými muži v království zatím narůstala nespokojenost se zanedbanou vládou.

Druhorozený syn a budoucí král Přemysl, tou dobou moravský markrabě, podlehl tlaku šlechty a postavil se do čela povstání proti králi. Vzpoura na krátko Václava probudila. Úspěšně potlačil odbojné šlechtice, ale synovi po čase udělil milost a navrátil Moravu. Díky otcově politice prohlásila tamní šlechta Přemysla rakouským vládcem. Rakouské a Štýrské vévodství tak spadlo do rukou budoucího českého krále. 

Přemysl Otakar II.

Přemysl II., řečený Otakar, obdržel zprávu o smrti otce při panování v alpských zemích. Korunovace českým králem proběhla roku 1253. Držení Štýrska vrhlo Přemysla do sporu s uherským panovníkem Bélou IV. Sled uherských konfliktů vyvrcholil bitvou u Kressenbrunnu v červenci 1260, jejímž důsledkem bylo potvrzení vlády Přemysla ve Štýrsku. V říjnu 1269 zemřel korutanský vévoda Oldřich. Po předchozí dohodě získal vládu nad jeho územím český král. Společně s Korutanským vévodstvím ovládl také Kraňsko. Stát Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, se zařadil mezi středoevropské velmoci. Jeho vliv sahal do okolních německých zemí, k Jaderskému moři i do Slezska.

Opilý mocí začal pomýšlet na korunu římsko-německého krále. Nadcházející volbě však nevěnoval dostatečnou pozornost. Lehkovážnost, na první pohled vypadající bláznivě. Na druhou stranu jako římsko-německý král by nabyl práv a povinností, které by znesnadnily vládu v alpských zemích. Současná situace tak mohla Přemyslovi vyhovovat. Říšská knížata, zvyklá na vládu slabých králů, raději zvolila na trůn nevýznamného Rudolfa Habsburského. Rudolf se projevil jako velmi schopný a okamžitě vtrhnul s vojskem do alpských zemí. Místní šlechta se přiklonila k římsko-německému králi a Přemysl byl donucen stáhnout se a řešit povstání českých Vítkovců. Nehodlal se vzdát. Po uhašení domácího požáru pochodoval v čele vojska do Rakous. V rozhodující bitvě na Moravském poli v srpnu 1278 český král padl. S konečnou platností ztratil Rakousy, Štýrsko, Korutany i Kraňsko. 

Václav II. a Václav III.

Po bitvě na Moravském poli upadlo České království do chaosu. Správu Čech a poručnictví nad Přemyslovým sedmiletým synem Václavem vykonával braniborský markrabě Ota. Země byla v tomto období drancována a ničena. Václav, toho jména druhý český král, se plně ujal samostatné vlády na jaře 1289. Po vypořádání s odbojnou šlechtou a uklidnění situace v království naplno ukázal diplomatické schopnosti. Protože alpské země pevně drželi Habsburkové, obrátil pohled na sever a východ. Postupně získával do lenní závislosti rozdrobená slezská knížectví. Ovládl Krakovsko a později celé Malopolsko. Po smrti velkopolského knížete si Václav naklonil tamní šlechtu, která si ho zvolila vládcem.

Zisk Malopolska, Velkopolska, Východního Pomoří (Gdaňské Pomoří) a lenní závislost Kujavska a Horního Slezska vedly k Václavově korunovaci polským králem na podzim 1300. O rok později přijal z rukou uherské šlechty titul uherského krále pro syna Václava. Václav II. skonal po vážné nemoci v červnu 1305 a českého trůnu se chopil jeho syn Václav III. Složité poměry v Uhersku přiměly mladého Václava vzdát se uherské koruny. Obrátil pohled na Polsko, kde nabýval moci Vladislav I. Lokýtek. Během příprav válečného tažení byl Václav III. v Olomouci roku 1306 ubodán. Hlavní mužská linie rodu Přemyslovců vymírá.

Poslední Přemyslovci těžili ze zmatků ve Svaté říši římské. Chybějící silná vláda dopomohla vzestupu království. V neposlední řadě se panovníci mohli opřít o jednotné domácí zázemí a především nově nalezené stříbrné doly. Velká část evropského stříbra se těžila právě v Českém království. Tyto okolnosti, společně s jistou dávkou štěstí, dokázali schopní králové plně využít. 

Středověk / České království za Přemyslovců

Chci odebírat nové články a videa.